Na václavským Václaváku

Chvilku jsem se podívala na přímý přenos oslav 30. výročí našeho sametového vítězství. Jsem fakt spokojená.

Tak jsem se se zájmem podívala na přímý přenos oslav 17. listopadu. Koukám, a co nevidím: mluví zde z pódia nějaký člověk ve fraku. Sorry, ale neznám ho. Mluví anglicky (čte to z papíru), nikdo nepřekládá. Mluví poměrně dlouho.
V jaké že to jsem zemi?
Jo aha, v americké kolonii. Tak to jo.

Následuje vstup moderátora.
Žádá, aby zadní část davu na Václaváku (vlastně můžou všichni!) otočila obličeje k Melantrichu a volala "ať žije Havel!". Je to natáčeno pro film.
Čekám, jak to dopadne.
Joooo!!! Nezklamali. Ovečky milé, ještě že filmaři nechtěli využít tento koncert pro film o Hitlerovi. Asi by se hajlovalo. Tedy -  na Václaváku by to nebylo poprvé...
No vždyť příkaz přišel z pódia a dělají to všichni!

Takže je to O.K.

Následují Tata Bojs. Zpívají v nesrozumitelném jazyce, který prokládají výkřiky "Ať žije Havel!!!".

To mně stačí. Je to dobrý koncert.

Přesněji: koncert na Václaváku podává dobrý a nezkreslený obraz o celém národu.

Thank you!