Miloše Zemana jsem do funkce prezidenta republiky nevolila. A dnes si myslím, že je do jisté míry neštěstím této země.
Miloš Zeman je neštěstím této země do té míry, do jaké jsou pro člověka podstatné takové hodnoty, jako je čest, pravda, odvaha a neprodejnost. A do té míry, do jaké se člověku hnusí prospěchářství, vulgarita, konzum, primitivní myšlení, pomstychtivost, malost, lež. Takže - podle toho, jaký postoj má jeden každý z nás k těmto hodnotám, takový postoj má i k současnému prezidentovi republiky, a podle toho také vnímá neštěstí této země.
Já osobně toto neštěstí vnímám velmi intenzívně, a když "svého" prezidenta vidím ve zprávách, je mně nevolno.
V poslední době mě nejvíc zaujal svým svérázným výkladem oprávněnosti anexe Tibetu Čínou.
Miloš Zeman - pokud jsem si tedy správně všimla - považuje anexi za správnou, a pro Tibet dokonce velmi vhodnou. Užitečnou. Tibet byl podle Zemana zemí feudální a teokratickou. Zaostalou. Otrokářskou. Tudíž - viděno Zemanovou logikou - takovouto zemi je správné znásilnit a anektovat. Kolonizovat.
Ptám se s úžasem sama sebe, jak je možné, že hlava demokratického státu (bohužel právě našeho) schvaluje násilnou anexi, která je zcela v rozporu s demokratickými principy v oblasti mezinárodní politiky. I kdyby byl Tibet zaostalým feudálním státem, byl to v době čínské anexe stát samostatný, nezávislý a suverénní.
A kdo si myslí, že podrobení Tibetu Čínou byla přátelská akce, kdy si obě strany po nějakých drobnějších tahanicích bratrsky plácly, ať si najde v historických pramenech počty mrtvých:
v důsledku čínské anexe zahynulo 1,2 milionu Tibeťanů, z celkového počtu 6 milionů původních obyvatel. Jenom zaslepenec může toto přehlédnout, a jenom idiot to může považovat za nenásilný průběh čínské "akce" a pomoc Tibetu.
Bylo zničeno na 6000 klášterů.
Poslední velké krvavé represe proběhly v letech 1989 a 2008. Tenkrát byly čínským režimem zabity stovky Tibeťanů.
To je jen připomenutí faktů pro ty z nás, kdo by se snad dali ukolébat stále dokola opakovanou bajkou stárnoucího politika.
Ne, nejsem hnána nenávistí vůči Miloši Zemanovi. Popravdě - je mně toho člověka líto. V jeho pohledu se zračí strach, který už může ztěží skrýt. Strach malého člověka o své pozice, o své ego. Bylo to vidět i při jeho návštěvě v Berouně, odkaz na fotogalerii přikládám.
Takový život je utrpením žitým daleko od hlubiny lidství.
Čeho ovšem upřímně lituji je, že se tento člověk ocitl v roli prezidenta státu, v němž žiji, a který je mým domovem.
On svým siláckým řečněním a arogancí negativně ovlivňuje zejména morálně neukotvené a zakomplexované jedince; jak je velmi názorně vidět na osobě prezidentova mluvčího pana Ovčáčka. Máme před očima učebnicový příklad, jako vystřižený z učebnic psychologie.
Odvíjí se denně na veřejné scéně, a soudnému člověku z toho musí být stydno.
Fotogalerie z návštěvy Miloše Zemana v Berouně:
http://zpravy.aktualne.cz/domaci/milos-zeman-navstivil-beroun-protestovalo-se-trenkami-i-ovec/r~19320a56064311e6a5f4002590604f2e/
